Ne všechny vztahy jsou předurčeny k tomu, aby trvaly věčně. Kdyby ano, nesnažili bychom se „hledat“ toho pravého a mohli bychom si vzít prvního člověka, se kterým začneme chodit. Z některých vztahů byste měli rychle odejít (nebo utéct), některé však stojí za záchranu.
Jak ale poznáme, kdy je čas se rozloučit a kdy stojí za to, dát po rozchodu druhou šanci? Rozhodování, jestli se máte po rozchodu vrátit ke svému ex partnerovi nemusí být tak složité. Některé vztahy jsou nastaveny tak, že v sobě nesou zárodek celoživotního spojení a mohou být na celý život, a to i když jste se rozešli, nebo si řekli, či udělali věci, kterých litujete. Pokud takovým vztahům dáme druhou šanci, mohou být ještě úspěšnější než ty, které nikdy neprošly žádnou zátěží nebo kolísáním. Jak tedy zjistíte, jestli se to týká vašeho vztahu? Jak můžete vědět, jestli má vůbec cenu snažit se získat svého partnera zpět?
Možná vám v rozhodování pomohou dva následující ukazatele.
1.Nezáleží na tom, jak jste se rozešli, i přesto respektujete sami sebe, vašeho či vaší ex a váš vztah
Respekt je základem lásky a důvěry. Pokud respektujete sami sebe, jste ochotni vzít zodpovědnost za váš podíl na rozpadu vztahu. Po rozchodu máte čas a prostor obnovit lásku sami k sobě a podívat se na způsoby, jak můžete do budoucna být víc zodpovědní za sebe a za další vztah, který budete mít. Respektujete, že jste oba udělali to nejlepší, co jste mohli. To neznamená, že příště nemůžete fungovat lépe, ale v tom co bylo, jste oba udělali to, co jste oba v dané chvíli považovali za nejlepší.
Neobviňujte se a mějte se sebou i s partnerem soucit.
I když jste si možná řekli nebo udělali věci, které vás oba zranily, položte si otázku: „mám stále respekt ke svému bývalému partnerovi? A mám takový respekt pro náš vztah, že jsem ochoten/ ochotna dát lásku na první místo?“ To, zda se dáte dohromady, by mělo být pro dobro vás obou a důvodem by měla být vaše vzájemná láska a respekt, ne to, abyste si dokázali, že vás ten druhý ještě miluje, nebo že je vám smutno, anebo abyste zúročili čas a energii, kterou jste do vztahu vložili. Rozchody nám dávají čas a prostor abychom hledali odpovědi na to, co v životě opravdu chceme a potřebujeme a měli bychom dát prostor partnerovi, aby udělal to samé.
Vztah má šanci na záchranu, pokud dáváte prioritu tomu, abyste v něm oba byli šťastní, ne jen abyste si vy naplnili nějakou potřebu nebo nedostatek.
2.Motivace vrátit se k sobě vychází z lásky, ne ze strachu
Jestli toužíte navrátit se ke svému partnerovi, měli byste cítit, že je to proto, že chcete společně tvořit a prohlubovat vaši lásku, ne proto, abyste se vyhnuli ztrátě. Často se setkávám s tím, že hlavní motivací pro návrat je, že zkrátka nechceme být najednou sami. Někdy to, že zabráníme rozchodu a tedy i tomu, že budeme sami, je důležitější a méně bolestivé, než ukončit nefungující vztah.
Základní věcí při rozchodu je napojit se na sebe a zeptat se, co doopravdy chcete. Položte si otázku: „kdyby mi nevadilo zůstat sám / sama, jaký by byl důvod proto, abych se snažil / snažila dát se s mým ex znovu dohromady?“
Pokud se takto sami sebe upřímně zeptáte a cítíte někde uvnitř, že váš vztah má ještě v sobě živoucí aspekt, pak možná stojí za to podniknout kroky k tomu, abyste to zkusili znovu..
Pokud si nejste jistí, jestli váš vztah stojí za to zachránit a jestli váš ex přítel může být pro vás partner na celý život, napište mi přes kontaktní formulář a já vám pomohu se ve vaší momentální situaci lépe vyznat.
S láskou
Monika Trčková
Comments
Andrea
15/08/2020
Dobrý den, platí stále vaše nabídka pomocné ruky? Jsem v situaci kdy si nevím rady a ráda bych se na vás obrátila. Děkuji Andrea
Ina Matys
2/08/2020
Dobrý den, mám na Vás dotaz. Se svým přítelem jsem žila dva roky. Teď se odstěhoval, moc ho stále miluji a nevím, co bude dál. Měli jsme neřešenou krizi, on není moc hovorny, spíše hodně o všem přemýšlí a po nějaké době zjistil, že v tom, co žijeme, dal zůstávat nechce. Měl to připravené dopředu a odstěhoval se. Jsou to již dva měsíce, co jsem mu psala jako první i se spolu sešli, choval se vždy odtazity. Zjistila jsem, že to nikam nevede, tak již víc jak 14 dní mu nepíšu, ani on mě. Prý se přihlásil na seznamku, tak to je konec? Poraďte mi prosím. Děkuji
Patrik
22/06/2020
Dobrý den máme v páru problém přítelkyně se zamilovala do někoho koho ani nezná mislite ze můžeme obnovit vztah nebo to nejde
Jarda
9/07/2019
Dobrý den .. bylo by možné si poslat email ? poradila byste mi také prosím ? :/
Terka
21/06/2019
Dobrý den vím, že tento článek je starý ale mohla bych též poprosit o radu a pomoc?? Přemýšlím už čistě a vím, že tu osobu potřebuji zpět ale zajima mě zda stale v těchto situacích plato vaše pomoc?
Monika Trčková
24/06/2019
Dobrý den Terezo, děkuji za váš dotaz. Ano, stále platí nabídka konzultace vaší situace. Můžete mi buď napsat mail, kde podrobně popíšete situaci a já vám mohu dát svůj náhled, nebo směr, nebo se můžete objednat ke mě na konzultaci. Oboje přes formulář tady na stránkách. Hezký den. Monika Trčková
Kamila
28/04/2019
Dobrý den,
vim, že tento článek jste psala už hodně dávno, přesto se na Vás obracím s nadějí, zda stále nabízete případnou pomocnou ruku v této tíživé situaci. Jsem v koncích a opravdu už nevím na koho se obrátit. Potřebovala bych znát názor nezúčastněného člověka.
Děkuji za případnou odpověď a přeji krásný den.
Jarka
23/04/2018
Dobrý den. Ráda bych Vás poprosila o pomoc. Byli jsme s přítelem dva roky, bylo to v době kdy začal stavět barák, takže to už od začátku nebylo vůbec snadné ale zvládli jsme to, V lednu dostavěl. Na začátku vztahu mi říkal, že jedno dítě už má z předešlého vztahu a další nechce abych to věděla(poznámka: je o 10 let starší). Bylo mi to v tu chvíli jedno protože jsem ani já na děti neměla pomyšlení i přesto že žádné nemám. Bohužel nyní se on dostal do situace a depresí a přestal se se mnou vídat a být v kontaktu. Ne že by asi nechtěl ale psal že má nějaké vnitřní boje. Šlo o to, že ho moc mrzí že mi nemůže dát víc. Společný život s dítětem. Jenže byl v depresích už týden a já byla nervozní a dostala strach, že je to konec. Psala jsem mu že vím že se mu v hlavě honí to že ja dítě chci a on ne. Ptal se mě, že je teď otázkou kdy ho chci a já mu na to napsala že se na dítě už cítím a moc se těším a tím ta konverzace nějak skončila. byla jsem asi neodbitna jelikož byl stále uzavřený do sebe a stále jsme se nevídali tak jsem se ho ptala jestli spolu ještě jsme. Řekl že bychom si měli promluvit, což nevěstí nic dobrého… sbalila jsem mu věci které u mě měl, jela mu je vrátit a sbalila si ty svoje. U dveří jsme se dlouhé minuty objímali, ja brečela, nechtěl mě pustit, říkal že ho to mrzí, říkal, že jsem to takhle nemusela ukončit, jenže to ukončil tím jak se choval. Najednou se přestat ozívat a vídat, uzavřít se do sebe.. když jsem nakonec odjela domů ještě jsme si psali… Ptala jsem se ho jestli mi někdy ve svých myšlenkách dal šanci na to se mnou žít a už zůstat. Odpověděl že snad 100x. Zjistili jsme i že ja čekala až mi nabídne svůj klíč od baráku a on čekal na nějaké znamení že bych o něj stála… psal že mě má rád, že si mě váží a že by se chtěl i nadále vídat. Já jsem mu psala že se vídat nedokážu, že by mě to ničilo a tak bych nikdy nezapomněla. Ted už té doby uběhli dva týdny a on se ani neozval… m oc mi chybí, představovala jsem si sním už celý můj život. Teď jen nevím jestli mám ještě z posledních sil zabojovat, jestli tam ta naděje nějaká je, jakože jí tam asi i vidím, pokud nade mnou ještě nezlomil hůl a nebo to mám nechat být a smířit se s tím, že nejlepší chlap v mém životě je na dobro pryč. Děkuji Vám za pomoc a Vaši odpověď.
Rákošová J.
Monika Trčková
23/04/2018
Milá Jarko, děkuji za váš dotaz.
Ve vaší situaci vidím jasný problém v tom, že jste na začátku nebrala v potaz partnerovo rozhodnutí ohledně dětí. Možná jste si myslela, že změní názor – ale s tím nemůžeme počítat. Každý máme nějakou životní cestu, něco v životě chceme a něco ne a dítě je opravdu velké rozhodnutí. Je to zodpovědnost na celý život a oba partneři to musí silně chtít. A on se už rozhodl, že do toho nechce znovu jít a řekl vám to narovinu na začátku. Čili je dobré jeho rozhodnutí respektovat, případně jste toto měli probírat na začátku vztahu – jak to on má, zda striktně ne, nebo nyní ne, jaké jsou jeho motivy, proč ne, atd…. Nyní jste se s ním rozešla, protože vy už jste na dítě připravená a najednou vás překvapuje, že on si stojí na svém. On vám to ale říkal ze začátku, takže není za co se na něj zlobit.
Podle toho, co píšete, vás má opravdu rád. Ale je normální, že se rozhodl vyklidit pole, to znamená vztah ukončit a to proto, že vidí, že vy toužíte po dítěti a on to dítě nechce. Co mu jiného zbývá? Jak byste to řešila vy v jeho situaci? On se zkrátka musí vzdát vás, protože nechce dítě. Jinak to nejde – nemůže se k něčemu tolik zásadnímu nechat vámi přemluvit. To není dobré, mohl by vám to pak celý život vyčítat.
Takže na vás teď je tuto situaci přijmout. A pak až se začít rozhodovat. Přijmout, že partner nechce děti a postavit se k tomu podle toho, co skutečně chcete vy..Jeho bez dětí, nebo děti s někým jiným? Nemůžete se na něj zlobit – dítě je vaše touha, ne jeho. Rozhodně nemá smysl na něj tlačit tím, že budete trucovat, nebo na oko odcházet a podobně…Prostě tlačit ho do něčeho, co nechce se vždy dřív nebo později obrátí proto vám..
Rozumím, že je to teď pro vás těžké, protože se máte rádi a musíte se rozhodnout, co v životě oželíte – jeho, nebo dítě? Chtěla byste oboje, chtěla byste dítě s ním, protože ho máte ráda.
Zkuste si s ním o tom v klidu promluvit, Zeptejte se ho, proč nechce dítě? Co jsou ty hlavní důvody? A poslouchejte ho. Nechte ho mluvit, ať se vám otevře. Nepřerušujte ho a vyslechněte ho. Zkuste porozumět a přijmout jeho důvody. Někdy se stane, že když se o věcech mluví a partneři si mohou říci do hloubky všechny své obavy, důvody a strachy, aniž by je druhá strana soudila, někam tlačila nebo přemlouvala, tak dojde skrz pochopení a přijmutí toho, že druhý to může mít jinak, k prohloubení spojení vás dvou a může dojít i ke změně názoru. To záleží na tom, jaký je důvod, proč děti nechce. Pokud to jsou strachy – například z toho, že to dopadne jako v předešlém vztahu a on o dítě přijde a podobně, tak pokud se o tom upřímně mluví, může se těch strachů zbavit. Ale pokud cítí, že chce svůj život věnovat něčemu jinému než budování rodiny, tzn. má jinou vizi o budoucnosti – tak pravděpodobně názor nezmění a vy se budete muset rozhodnout, zda s ním zůstat či ne.
Jarko, moc držím palce, ať vše dopadne ke spokojenosti vás obou!
Zdraví,
Monika Trčková
Sandra
23/01/2018
Dobrý den Moniko,
Narazila jsem na Váš článek a zaujal mne závěr, kdy nabízíte pomocí čtenářům se v jejich situaci lépe vyznat. S podobným dilematem, jako popisujete v článku právě vnitřně bojuji.
Platí ještě Vaše nabízená ruka?
Předem děkuji za odpověď
Monika Trčková
23/01/2018
Milá Sandro, ano platí. Napište mi prosím vaši situaci podrobně do mailu: najdeteseted@seznam.cz. Zdraví Monika Trčková