……….můj příběh z doby, kdy jsem ještě nevěděla, jak to všechno funguje :o)

Cože? Tak tohle je totální blbost, řekla jsem si, když jsem tento „vesmírný zákon“ slyšela před  lety poprvé. Zrovna jsem byla ve vztahu s mužem, kterého jsem velmi milovala, ale měla jsem pocit, že on zas tolik nemiluje mě. Já mu dávala všechno, on si to bral, ale už tolik nedával zpátky (tenkrát jsem ještě nevěděla, že muži jsou z jiné planety a tam platí, že on je rád aktivní v dávání a pokud to děláte za něj, tak nemá motivaci vám to oplácet). Podle mého tehdejšího soudu to byl sobec. A navíc nebyl upřímný. A pil na můj vkus docela dost alkoholu.

Já že jsem stejná jako on? Já jsem přece spirituální, laskavá a milující žena Bohyně a můj jediný problém je, že si vždycky přitáhnu do života někoho, kdo to nevidí.

V dalším vztahu to bylo tak nějak podobné (z mých článků možná víte proč – dokud se uvnitř nezměníme, ani náš život tam venku se nezmění a přitahujeme si do života stále stejné lidi a situace). V tu dobu mi můj mentor, se kterým jsem pracovala, řekl opět něco podobného: „On ti jen zrcadlí samu sebe. On ti ukazuje všechny tvé stránky. Ty, co máš na sobě ráda i ty, které nenávidíš a děláš, že nejsou. To, co ti na něm vadí, ti ve skutečnosti vadí na sobě“.

Bohužel (nebo Bohudík) pokud jste na duchovní cestě a myslíte to vážně, tak se zkrátka nemůžete dlouho vysmívat zákonům Universa. Nebo je obcházet a myslet si, že na to nějak vyzrajete. Podstatou duchovní cesty je Pravda a s tím související odvaha se upřímně podívat sám na sebe. Dobře tedy.

Napsala jsem si na papír všechny věci, které mi na partnerovi vadily. A pak všechny věci, které se mi líbily. U těch co se mi líbily nebylo zase tak těžké uvidět, že  mám tyto vlastnosti a kvality také. A to buď o nich vím, nebo jsou skryté a já jsem ještě nenašla odvahu vytáhnout je na světlo, protože mi někdo někdy v minulosti říkal, že se to nemá, nebo nesluší, nebo to není přijímané a oceňované a tak dále. A právě tohle je jedna z věcí, proč nás přitahují určití lidé. Žijí to, co my se žít bojíme a to nás fascinuje. Moji partneři v tu dobu byli většinou kreativní muži s nějakou specifickou a zajímavou zálibou, nebo povoláním, nebáli se následovat své touhy a to mi na nich imponovalo. Já jsem sice taky kreativní, ale neměla jsem tehdy koule na to, abych se doopravdy ukázala světu s tím, co můžu nabídnout a co mě baví. (ano, maminka mi hodně často říkala: „Co z tebe bude, když se nebudeš učit? Jenom kreativní být nestačí! Cože, ty chceš být herečka? Na to se nedostaneš, to nemáš šanci a navíc tě to neuživí“) Takže jsem žila některé ze svých snů skrz své partnery.

Seznam vlastností, které mě na něm štvou. Sobecký. Bojí se lásky a intimity. Utíká. Nevidí mě. Nechápe mě. Má sklony k závislostem. V některých zásadních věcech lže jako malej kluk…a kdoví, co tam bylo ještě..

Hodinka pravdy.

Chovám se sobecky? V žádném případě, vždycky myslím hlavně na nás dva. Pro mě je vztah o MY, ne o JÁ.

Bojím se lásky a intimity? Rozhodně ne, jít do hloubky ve vztahu  je mým největším přáním, jen musím potkat toho pravého, s kterým to půjde, říkávala jsem si.

Utíkám? Ne. Stojím tu a čekám na jeho lásku. A nehnu se, dokud nepochopí,  jak jsem úžasná.

Nevidím ho? Nesnažím se ho chápat? Určitě ne, jsem empatická, vnímám ho do hloubky a znám ho lépe, než on sám sebe.

Mám sklony k závislostem? Dám si ráda skleničku vína a kouřím pár cigaret denně, ale rozhodně nejsem závislá.

Lžu? Pravda a láska jsou mými nejdůležitějšími hodnotami, já bych nikdy nelhala!

Hmm, to jsem se moc neposunula. Takže znovu a hlouběji.

Oukej, možná že jsem trochu sobecká. Když se nad tím opravdu zamyslím, snažím se vždy na prvním místě prosazovat a zajistit si naplnění svých potřeb, i když to schovávám a dělám, že jsem nenáročná, moc potřeb nemám a přináším sama sebe na oltář vztahu.

Intimita. Ano moc si přeju jít v intimitě a lásce hluboko, ale uvnitř se toho moje zraněné já tolik bojí, že si vytvořilo spousty  strategií, jak se skutečné blízkosti vyhnout, aniž bych to vůbec poznala!! Uf, to bylo tenkrát velké prozření.

Ano utíkám. Když se cítím zraněná, nebo nenaplněná, utíkám do manipulace, kontroly, do hlavy, do myšlenek. Utíkám především sama od sebe. Utíkám od lásky. Utíkám někam, kde se můžu schovat a nic se mi nestane. A u toho křičím a odháním ho do sebe. Poukazuju na jeho chyby a utíkám od svých.

Nevidím ho? Nevidím. Vůbec nevím kým skutečně je a všechnu svou energii věnuju tomu, jakého ho chci mít. Ne, nesnažím se ho chápat, i když na povrchu mu naslouchám a ptám se ho neustále, co cítí. Pro jeho pohled a pocity ale není prostor, protože ve skutečnosti jde jen o to zajistit, aby byly naplněny ty moje.

Kouřím a dávám si víno především tehdy, když nechci vnímat svoje negativní emoce. Jsem závislá na pocitu blaženosti, který mi tyhle látky ihned a s radostí dodají, když se cítím blbě. Tohle rozhodně máme stejně.

Lžu. Jemu i sobě. Lžu vždy, když se snažím být ve vztahu někdo jiný. Někdo lepší a úžasnější. Úpěnlivě skrývám své pravé já, protože to by přece nikdo nemohl milovat. Lžu, když říkám, že mi něco nevadí, a přitom mě to zraňuje. Lžu, když se snažím být hodná holka, která si na nic nestěžuje.  Lžu vždy když řeknu ANO i když cítím NE.

Ano, každý partner  je mým zrcadlem. Je stejný jako já. A ani to jinak nejde. To, co vyzařuju a čemu věřím, to si přitahuju. Nemůže to být jinak. Od jisté doby jsem přestala vinit své partnery za to, že mi zrcadlí část mě. Čím víc se znám a přijímám, tím to zrcadlení je příjemnější a láskyplnější. Protože moje srdce se otvírá. Otvírá se lásce, a to především lásce k té úžasné bytosti, kterou jsem já.

Naše milostné vztahy jsou  analýzou jak na tom uvnitř jsme. Ukazují  naše dobré stránky, ale také naše stíny a třinácté komnaty, do kterých jsme  celý život odmítali vstoupit.

Nezlobte na svého současného partnera. On vám jen ukázal, kdo jste v celé vaší komplexitě a celistvosti. Pokud chcete zažívat v partnerství jiné kvality a pocity než dosud, musíte se nejdřív změnit uvnitř. Podívat se na své stíny, přijmout je bez záměru je měnit a vynést je na světlo.  Tím se promění  v dary. Pak přijde partner, který vám tyto dary podle zákona : „můžeš být jen s tím, kdo je stejný jako ty“ odzrcadlí.

S láskou

Monika Amaee